Most liked photo of Libor Bouček with over 34.4K likes is the following photo
We have around 31 most liked photos of Libor Bouček with the thumbnails listed below. Click on any of them to view the full image along with its caption, like count, and a button to download the photo.
34.4K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Tak nad tím celou sobotu přemýšlím. Šokoval mě Leošův příběh o někom, kdo prokazatelně nalezl svoji business cestu v rozpočtu základních škol a na základě jedný, zcela zanedbatelný, televizní zkušenosti se jal po vzoru Honzy Muhlfeita otevírat dětský potenciál. Na základních školách. Před dětmi ve věku, kdy slovo školní je slovem svatým. Jaké nástroje k tomu využívá, o tom mluví @leosmares na instagramu a nemá smysl ty naprostý lži a prachsprostou snahu o atraktivitu opakovat. Tohle se stalo. A zpátky se to nedá vrátit. Děsí mě na tom jako otce jedna věc. Jak se může stát, že do školní třídy vejde někdo, objektivně ne příliš úspěšný dle dohledatelných zdrojů, pouze zaštítěný relativní autoritou v podobě Hospodářské komory @jihoceskahospodarska a nekontrolovatelně začne dětem vyprávět bludy!? A vydá se na rokenrolovou roadshow po základkách, kde za pár stovek (doufám, že to není víc) vykládá bláboly, které tolerují ředitelé i učitelé. Jak je možné, že v době boje proti fake news, v době polarizované, se tohle může reálně dít. Upřímně doufám, že se v tomto případě jedná jen o kategorickou chybu jednotlivce, který se v zoufalé snaze o uživení uchýlil k tomuto, a v pomýlení mysli, kdy pravděpodobně čelil existenčním problémům, blábolil a blábolil, aby večer usedl ke gothaji s vekou a utěšoval se nad četnými referencemi dětí, které byli ovšem referencemi LŽÍ. Jeho lží. Doufám, že se nejedná o systémovou chybu, kdy se do škol pod hlavičkou “odemykání potenciálu” může dostat jakýkoliv šílenec a vyprávět si, co jen se mu zachce. Kdy jediným reálným výsledkem je pauza na kafe pro kantora. @msmtcr Ten člověk, o kterém se nyní mluví by měl udělat následující – hluboce a veřejně se omluvit všem naslouchajícím dětem a Leošovi s Monikou, věnovat milion korun dětem z dětských domovů, a najít si konečně obor, ve kterém bude prospěšný a bude schopen se uživit. A už nikdy by neměl odemykat nic kromě dveří. Je šílené, co je možné obzvlášť v těchto dnech, kdy relevance, objektivita a fakta jsou zcela zásadní hodnotou. Pro děti. I nás dospělé! #howgh #chudak #pecunianonolet #roadshow P.S.: foto je ilustracni. Z doby, kdy jeste foukal vítr. 🙂Likes : 34419
27.9K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Tohle je tolik osobní. Cenné. Silné. A naše. Ta otázka je nabíledni. A smekám klobouk před všemi, co jí nepoložili. A těch byla valná většina. A rozumím těm, kteří se s upřímným zájmem zeptali a my odpověděli. Vágně, tedy já. Když už to máme říct, chceme to říct spolu. S radostí, pokorou, štěstím a racionálními obavami z křehkosti toho celého směle říkáme ANO. Ten přívlastek požehnaný se k tomu stavu hodí zcela. A naprosto. Cesta k němu je obtížná, nejistá, často bolestivá, sužující, plná otázek, ale dostanete-li se k cíli, je odměnou neopakovatelná radost a za ní to nejkrásnější, co člověk může dostat. Pokračovatel či pokračovatelka. Je opravdu požehnáním se do toho stavu dostat a jsme šťastni, že ho prožíváme znovu. Cesta k němu není vždy snadná, ale nesmí se vzdát. Má žena v požehnaném stavu. Zachycena brilantním @benediktrenc v černé a bílé, s úsměvem na rtech a láskou v ní. Když vše půjde, tak jak zní plán, bude nás sudý počet. Budeme 4. V lásce, rodinně. Ještě letos, nebo v roce 2024. To necháme osudu. Zas na vlastní oči vidím, jak jsou ženy silnější a schopnější. Schopny přivést na svět nový život. Ať nás zdraví provází a jestli je zdrojem láska, uděláme vše proto, ať je to zdroj maximální.Likes : 27948
23.8K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Silvestr pro mne neměl moc význam. Takový den, kdy zábava je najednou skoro povinná. Ale řeknu vám, ten smysl rozhodně existuje. Dokonce je to den zázraku. Viděl jsem ho na vlastní oči. A do teď nejsem schopen vystihnout přesně, jaká síla to byla. Děkuju královské Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech @fnkv_oficialni , děkuji fenoménu jménem Vlk, děkuji všem těm, kteří tvoří něco tak skvělýho jako je český zdravotnictví. Někdy ho bereme jako automatismus, ale je to vzácnost. Děkuju všem těm, kteří věděli. Děkuji těm, kteří byli doma s Albertem. Tedy rodině. Rodinám z Olomouce, Horky a Klánovic. Děkuji i těm, kteří byli doma u sebe a já nečekaně přišel a připili jsme si. Na těch pár minut absolutní euforie. Děkuji hokejistům Olomouce, že jejich nadšení přeneslo se na ženu z Olomouce a vznikla ještě větší věc. Děkuji Spartě, že to Olomouci umožnila. Výjimečně. 🙂 Ale jestli někomu děkuju zcela a oddaně, je to můj anděl, má žena, maminka mého syna, můj středobod, má odpověď, nejsilnější, jedinečná a také už maminka dcery. Našich dvou dětí. To zní tak krásně. Děkuju Ti, lásko. Beata 31/12/2023 4:16 ránoLikes : 23796
22.5K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : 🏆 Libor nám psal kvůli poháru do zpráv, ale zapomněli jsme mu odpovědět. 😩 Poradit mu tak musel až kapitán Roman Červenka! 👊 #ceskyhokej #narodnitymLikes : 22450
18.6K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : V dětství nás dělil jen Újezd nas Lesy a Klánovický les. Nepotkali jsme se. I když to zní neuvěřitelně, jsme spolužáci. Z DAMU. On coby muž políbený múzou proplouval odvětvím uměleckým, já, neb nemám talent, produkcí. Viděli jsme se, nevyhledávali. Věděli o sobě. Pak jsem měl tu čest uvádět Nightwork na mnoha festivalech a vidět, jak velkou dávku šílenství dokázali svobodní kluci s láskou k hudbě vzbuzovat. Přál jsem mu Talent na samotném startu v létě 2010. Štvala a inspirovala mě ta jeho moderátorská lehkost a přirozenost, kterou jsem postrádal a kterou možná stále nemám. Jako on. Měl Talent, já Slavíka. Posledních deset let jsme v práci spolu. Mám v něm neomylnýho parťáka, zrcadlo, dramaturga, kolegu, druhý oči, ideamakera, jistotu, pracovního druha neoddělitelného. Díky němu jsou mé dny pracovní svátkem a neskonalou zábavou. Ale to je až druhotný. Za ty roky jsem našel přítele. Oporu. Člověka, který mne zná. Když mířím k oblakům, stáhne mne. Když pochybuji v temnotách, dokáže najít světlo. Prožili jsme spolu životní centrifugy, abychom se třeba teď konečně dostali na klidný dětský kolotoč díky těm nejcennějším, co máme. Zná vše dobré i zlé, čím jsem. Ví, co čekat a čeho nejsem schopný. A přesto mě snad má rád. Dnes je nám oběma poprvé čtyřicet a kousek. Přeji Ti, příteli, čas a radost. Přeji Ti zdraví. Přeji Ti klid. Přeji Ti vášeň. Přeji Ti výzvy. Přeji Ti sny. I když vím, jak dokážeš o sobě a o všem pochybovat, věř, že jsi skvělej chlap. Ano – tohle označení se k tomu číslu už fakt hodí. A děkuju za společnou cestu ať už je ten cíl jakýkoliv. Protože, jak nás znám, pořád ještě nevíme, kam vlastně jdeme. A děkujeme celá rodina za konzultace ohledně jmen dětí! Jsou nepostradatelné. Krásné narozeniny! @jakub_pracharLikes : 18551
18.6K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : V dětství nás dělil jen Újezd nas Lesy a Klánovický les. Nepotkali jsme se. I když to zní neuvěřitelně, jsme spolužáci. Z DAMU. On coby muž políbený múzou proplouval odvětvím uměleckým, já, neb nemám talent, produkcí. Viděli jsme se, nevyhledávali. Věděli o sobě. Pak jsem měl tu čest uvádět Nightwork na mnoha festivalech a vidět, jak velkou dávku šílenství dokázali svobodní kluci s láskou k hudbě vzbuzovat. Přál jsem mu Talent na samotném startu v létě 2010. Štvala a inspirovala mě ta jeho moderátorská lehkost a přirozenost, kterou jsem postrádal a kterou možná stále nemám. Jako on. Měl Talent, já Slavíka. Posledních deset let jsme v práci spolu. Mám v něm neomylnýho parťáka, zrcadlo, dramaturga, kolegu, druhý oči, ideamakera, jistotu, pracovního druha neoddělitelného. Díky němu jsou mé dny pracovní svátkem a neskonalou zábavou. Ale to je až druhotný. Za ty roky jsem našel přítele. Oporu. Člověka, který mne zná. Když mířím k oblakům, stáhne mne. Když pochybuji v temnotách, dokáže najít světlo. Prožili jsme spolu životní centrifugy, abychom se třeba teď konečně dostali na klidný dětský kolotoč díky těm nejcennějším, co máme. Zná vše dobré i zlé, čím jsem. Ví, co čekat a čeho nejsem schopný. A přesto mě snad má rád. Dnes je nám oběma poprvé čtyřicet a kousek. Přeji Ti, příteli, čas a radost. Přeji Ti zdraví. Přeji Ti klid. Přeji Ti vášeň. Přeji Ti výzvy. Přeji Ti sny. I když vím, jak dokážeš o sobě a o všem pochybovat, věř, že jsi skvělej chlap. Ano – tohle označení se k tomu číslu už fakt hodí. A děkuju za společnou cestu ať už je ten cíl jakýkoliv. Protože, jak nás znám, pořád ještě nevíme, kam vlastně jdeme. A děkujeme celá rodina za konzultace ohledně jmen dětí! Jsou nepostradatelné. Krásné narozeniny! @jakub_pracharLikes : 18551
18.6K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : V dětství nás dělil jen Újezd nas Lesy a Klánovický les. Nepotkali jsme se. I když to zní neuvěřitelně, jsme spolužáci. Z DAMU. On coby muž políbený múzou proplouval odvětvím uměleckým, já, neb nemám talent, produkcí. Viděli jsme se, nevyhledávali. Věděli o sobě. Pak jsem měl tu čest uvádět Nightwork na mnoha festivalech a vidět, jak velkou dávku šílenství dokázali svobodní kluci s láskou k hudbě vzbuzovat. Přál jsem mu Talent na samotném startu v létě 2010. Štvala a inspirovala mě ta jeho moderátorská lehkost a přirozenost, kterou jsem postrádal a kterou možná stále nemám. Jako on. Měl Talent, já Slavíka. Posledních deset let jsme v práci spolu. Mám v něm neomylnýho parťáka, zrcadlo, dramaturga, kolegu, druhý oči, ideamakera, jistotu, pracovního druha neoddělitelného. Díky němu jsou mé dny pracovní svátkem a neskonalou zábavou. Ale to je až druhotný. Za ty roky jsem našel přítele. Oporu. Člověka, který mne zná. Když mířím k oblakům, stáhne mne. Když pochybuji v temnotách, dokáže najít světlo. Prožili jsme spolu životní centrifugy, abychom se třeba teď konečně dostali na klidný dětský kolotoč díky těm nejcennějším, co máme. Zná vše dobré i zlé, čím jsem. Ví, co čekat a čeho nejsem schopný. A přesto mě snad má rád. Dnes je nám oběma poprvé čtyřicet a kousek. Přeji Ti, příteli, čas a radost. Přeji Ti zdraví. Přeji Ti klid. Přeji Ti vášeň. Přeji Ti výzvy. Přeji Ti sny. I když vím, jak dokážeš o sobě a o všem pochybovat, věř, že jsi skvělej chlap. Ano – tohle označení se k tomu číslu už fakt hodí. A děkuju za společnou cestu ať už je ten cíl jakýkoliv. Protože, jak nás znám, pořád ještě nevíme, kam vlastně jdeme. A děkujeme celá rodina za konzultace ohledně jmen dětí! Jsou nepostradatelné. Krásné narozeniny! @jakub_pracharLikes : 18551
18.6K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : V dětství nás dělil jen Újezd nas Lesy a Klánovický les. Nepotkali jsme se. I když to zní neuvěřitelně, jsme spolužáci. Z DAMU. On coby muž políbený múzou proplouval odvětvím uměleckým, já, neb nemám talent, produkcí. Viděli jsme se, nevyhledávali. Věděli o sobě. Pak jsem měl tu čest uvádět Nightwork na mnoha festivalech a vidět, jak velkou dávku šílenství dokázali svobodní kluci s láskou k hudbě vzbuzovat. Přál jsem mu Talent na samotném startu v létě 2010. Štvala a inspirovala mě ta jeho moderátorská lehkost a přirozenost, kterou jsem postrádal a kterou možná stále nemám. Jako on. Měl Talent, já Slavíka. Posledních deset let jsme v práci spolu. Mám v něm neomylnýho parťáka, zrcadlo, dramaturga, kolegu, druhý oči, ideamakera, jistotu, pracovního druha neoddělitelného. Díky němu jsou mé dny pracovní svátkem a neskonalou zábavou. Ale to je až druhotný. Za ty roky jsem našel přítele. Oporu. Člověka, který mne zná. Když mířím k oblakům, stáhne mne. Když pochybuji v temnotách, dokáže najít světlo. Prožili jsme spolu životní centrifugy, abychom se třeba teď konečně dostali na klidný dětský kolotoč díky těm nejcennějším, co máme. Zná vše dobré i zlé, čím jsem. Ví, co čekat a čeho nejsem schopný. A přesto mě snad má rád. Dnes je nám oběma poprvé čtyřicet a kousek. Přeji Ti, příteli, čas a radost. Přeji Ti zdraví. Přeji Ti klid. Přeji Ti vášeň. Přeji Ti výzvy. Přeji Ti sny. I když vím, jak dokážeš o sobě a o všem pochybovat, věř, že jsi skvělej chlap. Ano – tohle označení se k tomu číslu už fakt hodí. A děkuju za společnou cestu ať už je ten cíl jakýkoliv. Protože, jak nás znám, pořád ještě nevíme, kam vlastně jdeme. A děkujeme celá rodina za konzultace ohledně jmen dětí! Jsou nepostradatelné. Krásné narozeniny! @jakub_pracharLikes : 18551
16.5K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Další z milovaných. Těch, kteří stanovili pravidla naší branže, která člověk musí respektovat a ctít. A obdivovat. Stejně jako obdivujeme právě tyhle Dámy za laskavost, humor, eleganci, způsoby, energii a pokoru. Příliš brzy přišel tenhle definitivní okamžik a příliš pozdě budeme schopni se s ním vyrovnat. Jestli vůbec. Děkuju za to, co jsem mohl postřehnout, i za sklenku a sdílení pódií i pozvání. Děkuju Ti!Likes : 16467
15.8K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Mohla jsi vyhrát soutěž krásy a žít ve světě reflektorů. Chvíli a možná i dýl. Mohla jsi najít štěstí v Sydney a žít sen s pohledem na Bondi beach. Mohla sis vybrat lékaře, manažera, bankéře, pilota, rentiéra, truhláře, pekaře, vědce, makléře, detektiva, profesora, IT experta, myslivce nebo architekta. Mohla jsi se vydat vstříc jakémukoliv snu, na jakoukoliv cestu. A Ty sis vybrala takhle. Nejistou dráhu s někdy nejistým chlapem, který pochybuje, často váhá, stárne (s neskutečnou grácií, možná až zraje), s nepohádkovou pověstí ale nezdolným optimismem. A s jediným, co může nabídnout. Láskou. Tvoje volba. Máš, cos chtěla. Před čtyřmi lety se pro nás vlastně nestalo nic. Jen jsme potvrdili to, co ti na fotce věděli. Že rozdělit nás je skoro nemožný. Olympijský cyklus. Čtyři roky, co nám daly Solenice, další kousky světa, Argetu, covid, vášeň pro formuli 1, Magnuse, sedačku, pizza pec, roboty, věci do šuplíku, a Alberta. Alberta. Hlavně Alberta. A jím to nekončí, což je na čtyři roky požehnaná bilance. Ať je naše cesta i dál tak láskyplná jako doposud. Děkuju za každý společný krok. A vy, co jste na fotce – tu smlouvu, co jste, někteří v nestřízlivém vztahu, podepsali, dodržujeme. A pořád nás nic nerozdělí! P.S.: Teď mi dochází, že to Sydney, varianty, sen, cesta..to furt můžeš. Musím(e) stále bojovat a stavět a milovat! 🙂 @gabriela.bouckovaLikes : 15776
15.3K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Do konce roku zbývají dva měsíce a kousek. A konec roku bude poprvé pro nás tři začátkem. Byť jsme rozvinuli desítky teorií, jak na to, co bude jinak, kam, jak, kde, až život ve čtyřech přinese odpovědi. Tohle je naše rodina. Obyčejně podzimní, obyčejně šťastná, obyčejně radostná, neobyčejně zachycená @denisadvorakova_photographer . Jak cenná je v turbulentní době naše obyčejnost si člověk uvědomuje každý den. Třeba vám ta naše udělá aspoň trochu radosti, co dělá nám. Albert, Gábi a Libor v Riegráčích. Jako vždycky.Likes : 15277
15.3K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Do konce roku zbývají dva měsíce a kousek. A konec roku bude poprvé pro nás tři začátkem. Byť jsme rozvinuli desítky teorií, jak na to, co bude jinak, kam, jak, kde, až život ve čtyřech přinese odpovědi. Tohle je naše rodina. Obyčejně podzimní, obyčejně šťastná, obyčejně radostná, neobyčejně zachycená @denisadvorakova_photographer . Jak cenná je v turbulentní době naše obyčejnost si člověk uvědomuje každý den. Třeba vám ta naše udělá aspoň trochu radosti, co dělá nám. Albert, Gábi a Libor v Riegráčích. Jako vždycky.Likes : 15277
15.3K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Do konce roku zbývají dva měsíce a kousek. A konec roku bude poprvé pro nás tři začátkem. Byť jsme rozvinuli desítky teorií, jak na to, co bude jinak, kam, jak, kde, až život ve čtyřech přinese odpovědi. Tohle je naše rodina. Obyčejně podzimní, obyčejně šťastná, obyčejně radostná, neobyčejně zachycená @denisadvorakova_photographer . Jak cenná je v turbulentní době naše obyčejnost si člověk uvědomuje každý den. Třeba vám ta naše udělá aspoň trochu radosti, co dělá nám. Albert, Gábi a Libor v Riegráčích. Jako vždycky.Likes : 15277
15.3K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Do konce roku zbývají dva měsíce a kousek. A konec roku bude poprvé pro nás tři začátkem. Byť jsme rozvinuli desítky teorií, jak na to, co bude jinak, kam, jak, kde, až život ve čtyřech přinese odpovědi. Tohle je naše rodina. Obyčejně podzimní, obyčejně šťastná, obyčejně radostná, neobyčejně zachycená @denisadvorakova_photographer . Jak cenná je v turbulentní době naše obyčejnost si člověk uvědomuje každý den. Třeba vám ta naše udělá aspoň trochu radosti, co dělá nám. Albert, Gábi a Libor v Riegráčích. Jako vždycky.Likes : 15277
14.6K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Na podzim 2006 přišla do studia @e2cz . Bylo jí třináct. Před tím rozhovorem jsem jako namyšlenej moderátor reality show, co v pětadvaceti ví přesně, jak se věci maj, předpokládal, že to bude sezónní kometa a pokus, jak vydělat nějaký peníze. Jako obvykle jsem se šeredně mýlil, což jsem pochopil během pěti minut. Dorazilo kouzlo a dívka, která v sobě už tehdy měla neskutečný kus profesionality. Doprovázel jí táta, ale mluvila ona. Rozumně, empaticky a s láskou k hudbě. Nefalšovanou. Měls mě vůbec rád zválcovalo naší hitparádu a pak celé Česko a přiznávám, že refrén umím díky reprákům v autě bezchybně od té doby. Dodnes. Stal jsem se fanouškem. Kamarádem. Do spousty galavečerů byla hudební volbou číslo 1. Protože byla nejlepší. Pak jsem jí viděl moderovat. Sfoukla celou generaci. I mě. Stala se výjimečnou porotkyní talentových soutěží, dobyla Polsko, což neumíme dodnes celistvě pochopit a docenit. Studovali jsme práva a nedodělali je, abychom se věnovali vrtkavý branži. Vyplácí se to. V jejím případě rozhodně. Osamostatnila se, vdala, stala maminkou. Všechno jsem sledoval a obdivoval. Kdykoliv jí potkám, nechci aby ten dialog skončil. Je chytrá, má nadhled, sklony k sebeironii. Má ráda lidi. Váží si jich. Včera jsem bez dechu sledoval jeden z vrcholných momentů jejího příběhu. @o2arenapraha . Evropský vystoupení. Strhující. Emotivní horská dráha, od sborového zpěvu celý haly, přes nejkrásnější manželský love song, až po bílé křídlo v nebi pro Davida. V béžové barvě oblečen jsem dojatě plul na její vlně. A chci plavat dál. Ewa je královnou. A to ve 30. Děkuju Ti za možnost být u toho, blízkost, humor a inspiraci. Ten večer nikdy nezmizí. Bravo! @ewa_farna93Likes : 14610
13.2K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Před rokem, ve 21:53 jsi nám vstoupil do života. Mile, přirozeně, a co si vybavuju zcela přesně, i s úsměvem, na který se nedá zapomenout. Praha byla pokrytá sněhem, byl mráz, a já ve tři ráno stál na liduprázdném Jiřáku a začal si uvědomovat, co všechno se stalo. Těch 365 dnů uteklo jako voda. Možná ty dny i vytvořily světový rekord v utíkání. Jsi tu. Každý den a každou minutu. Dalo by se očekávat, že se pyšný otec bude utápět v superlativech, což dělám často a rád. Ale myslím, že musím zmínit i jiné poznání. Nezažil jsem náročnější a odpovědnější povolání než to rodičovské. A musím se sklonit před Tvojí maminkou, která ho má jako absolutní fulltime. Je to někdy pěknej záhul. Ale platí se za něj ta nejkrásnější odměna a to je Tvůj úsměv. Je Ti rok. Přeju Ti ať Tě neopouští nadšení z objevování světa a ať je Ti svět milý. Přeju Ti, ať kus té absolutní čisté radosti z života vydrží napořád. Přeju Ti zdraví. Přeju Ti sílu do každého kroku. A nám přeju energii a co nejvíc společného času. Ten rok byl totiž let tryskáčem. Milý synu, Alberte, mám Tě rád. Táta. #jirak #vytahovka #stara #fotka #rok #oslava #mlecna #mlecnyzubLikes : 13156
11.3K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Mám rád 23.prosinec. I z toho důvodu, že má můj druh ve zbrani i v duši @prochazka1490 narozeniny, takže všechno nejlepší. I z toho důvodu, že od velkého Srdce @monika_absolonova získám legendární vánočku. Ale hlavně pro ten každoroční moment zastavení. Zamyšlení. Reflexi i sebereflexi. Vánoce opravdu začínají. A skončí to období, které je v mnoha případech symbolizováno nefalšovanou a až absurdní horečkou nákupní. Šel jsem předevčírem centrem Prahy. Jasně, zmizely hloučky se svařáky a zvonivými přátelskými debatami a smíchem, který zesiluje přímo úměrně s počtem kelímků. To je realita 21. A objevily se fronty. I v Pařížské. Třídě, která domněle nákupem tam vytváří status. Jaký? Těžko říct. Možná i vlastní spokojenosti, že na to mám. Na něco. A viděl jsem to nejen tam. Nákupní centrum, obchody na Václaváku, hračkářství, stánky s kapry. Jasně, není to nic šokujícího, je to tak každý rok a základní principy konzumní společnosti jsme si osvojili snadno a rychle všichni. Ale letos mně v té souvislosti v hlavě stále více a více rezonovalo heslo, které jsem viděl u @trochu_inak_s_adelou a @viktorvincze – “všechno bude odpad”. A znovu si uvědomil, jak leckdy dočasné je kouzlo darů a dalších artefaktů tohoto období. Protože to heslo má v sobě velký kus pravdy. Čekají nás doma Vánoce ve třech. Jeho i naše první. A naposledy tak On nečeká žádné dárky, ani Štědrý den. A zdrojem radosti bude samotný trojúhelník naší rodiny. Ať tomu tak je; ať, jestli to jen trochu jde, to tak máme všichni. Krásné Vánoce bez rysů předvánočního šílenství. Žijeme ve složitém období, které zdaleka neeskalovalo. A to nemám na myslím tu nemoc. Nemůžeme s tím mnoho dělat a nejlepší je vrátit se k samotné podstatě tohoto svátečního času. Radosti z pout, které dává to nejsilnější společenství. Rodina. Jedeme si pro vánočku a pak už jen my tři ve čtyřech stěnách. #merrychristmas #veselevanoce #rodina #domov #laska #banalni #aNejcennejsi #UzZitra #45 #brasuleLikes : 11271
11.2K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Na první pohled je to optikou roku 2024 absolutně klasický příprad genderovýho faulu, za který bych měl pykat, stydět se, omlouvat, a sypat si popel na hlavu v minimálně dvou smrtelně seriózních podcastech. Moderátor soutěže krásy opráskaný životem v Kristových letech bez budoucnosti a studentka vysoké školy a shodou okolností finalistka té soutěže. O deset a čtvrt roku mladší. Jaký zděsění muselo panovat v její rodině – dvakrát rozvedená mediální tvář s nejasnou pověstí. Jaké pochyby v té jeho – studentka a modelka, která může okouzlit kohokoliv. Jak snadná a blízká je myšlenka zlomených srdcí. Krach byl jednoznačně ve výhodnějším kurzu všech příčetných bookmakerů. Vydali jsme se ale neohroženě na společnou cestu. Vybaveni nadhledem, inteligencí, adekvátním sebevědomím, pochybnostmi, důvěrou, humorem, skepsí, optimismem ale hlavně láskou. Vytvořili si vlastní svět. Pevnou úsečku spojující dva vzdáleně blízké body. Úsečku, která se stala tak pevně nosnou. Objevili jsme pět světadílů, navrstvili skupinu těch nejbližších, spojili rodiny – opevnili jsme naši úsečku natolik, že jsme si troufli na víc. K ní přidali další bod a v posledních hodinách loňska ještě jeden a vzniklo souhvězdí. Výsostně naše. Nedobytné. Neprůstřelné. Láskyplné. Nad naší úsečkou září dvě hvězdy, o jejichž světlo se budeme starat, dokud ty hvězdy nebudou snít o vlastním souhvězdí, ale i dál. A dál. Vysmáli jsme se skepsi i vlastním pesimismům. 10 let žijeme ve snu, který se stal realitou. Dekádu se budíme propojeni. 10 517 760 společných nádechů. A upřímně…pořád je to jenom začátek..a spousta radosti a práce před námi. Jsme neporazitelní. Spolu. Ve dvou. Protože přes lásku k naší rodině, je tenhle okamžik jenom náš. Nás dvou. Děkuju a miluju. To vše, co jsme si dali, dáváme a budeme dávat.Likes : 11171
10.7K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Táta s mámou. Nikoho neznám déle. Nikdo mne nezná líp. Nikdo nedokáže tak velkoryse tolerovat mé chyby. K nikomu jsem si nevybudoval tak letité láskyplné pouto. Nikomu nejsem tak vděčen (a za tolik) jako jim. Nesplnil jsem tolik jejich snů. Přinesl jim tolik překvapení. Snad je i potěšil. Někdy rozesmutněl. Ale nepřestal milovat. Ctít. Dnes je to přesně 50 let od chvíle, kdy si uprostřed Prahy slíbili společnou cestu. Nesešli z ní. Přes bouře, změny, šance, rozličné situace. Jsou spolu. Protože si to slíbili. Jsou spolu v lásce a proměnách vzájemných obejmutí. Jsou pevným bodem mého života. A života mé ženy. A našich dětí. Jel jsem je domů obdivovat. Znovu. Užil si setmění Klánovického lesa. Připil na jejich zdraví. A uvědomil si, kolik chvil si dlužíme. Děkuju, že to jejich rozhodnutí má za následek moji existenci. Děkuju za to, že se snažili ze mne vychovat slušného člověka. Děkuju za skoro nedostižný vzor. Udělám vše pro to, abych je dorovnal, ale oni mi za rok zas o kousek utečou. Šel jsem s baťohem na zádech na vlak. Jako tolikrát. Zkratkou přes les na nástupiště. A i ta cesta mi připomněla, jak úžasné dětství jsem měl. Je to šťastný čtvrtek. Děkuju mami a tati! Další stanice DIAMANT! Ten fakt asi nedáme.Likes : 10701
10K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Zažili to všichni rodiče, ale když vás to potká na vlastní kůži, omráčí vás to. Šli jsme z Karlína pěšky na metro. My dva. Táta a syn. Kluci. Dospělý a dítě. Díval jsem se cestou na něj. Usmíval se tomu, jak chtěl objímat stromy, protože jsou to prý jeho velcí kamarádi. Že mu nikdy neuhnou. Objímal je cestou skoro všechny a měl pravdu. Neuhli. Tedy v našem světě pravidel neuhly. Poprvý odmítnul mou ruku a trval na tom, že půjde sám. Že to zvládne. Zorientoval se v metru. Seděl sám na sedačce. Zdravil. A na závěr vypnul nouzovým tlačítkem poslední eskalátor na Jiřáku. Lekl se. A jen to leknutí ho uvrhlo do všeobjímající tátovy náruče. Po koupání koukal chvíli na Spartu, dal si hranolku, a šel spát. Je to tak.Máme doma kluka. S názorem. S adekvátní chytrostí. S vyřídilkou. Se sny. S představami. S citem. Se snahou pochopit svět a jeho zákonitosti. S touhou řídit. Vše, co má kola. S obrovskou láskou k rodině. A k Beatce. K sestřičce. Byly dny, kdy jsem si tolik přál, ať už to tady je. Byly okamžiky, kdybych dal cokoliv za únik z nepolapitelnosti batolecích myšlenek. A teď… nevím, trochu mě vědomě zarazilo, jak najednou chtěl vše vyzkoušet bez té ruky. Jak ji na chvíli nepotřeboval. Jak chtěl ochutnat, co vše ve fešácký bundě zařídí jako Albert Bouček. A přitom vím, že se bude pomalu a přirozeně vzdalovat víc a víc.. Jsou mu tři. Dnes. Je to ten nejlepší chlap, co jsem kdy potkal. Je náš. A než jsme vyrazili, říkal mi na jednom vinohradském rohu, že bude taky Albert Ajnštajn, který na něj denně kouká z výlohy. Nemusíš, lásko. Hodně zdraví, Alberte. Milujeme Tě!Likes : 9990
9.3K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Je mi 43 let. Asi nejvyšší čas mít děti. Bůhví, jak budu fungovat dál a nechci na jejich maturáku být zaměňován za dědečka. Tak je mám. O víkendu byli mí kamarádi na Lvech, další ve vyprodaným O2 Universum a další na kšeftu v Krkonoších. Ten kšeft jsem odmítl. A vařil rajskou, umyl synovi zadek a asistoval při koupeli dcery. Ale kde jsem moh bejt. Proč musím volit mezi tvorbou a rodičovstvím? Protože to takhle prostě je. Protože je to normální. Protože tohle řešil můj táta i moje máma a miliardy dalších. Píšu to sem. I když to sem nepatří a už vůbec ne někam, kde jsem slušně požádán o minutový proslov, abych byl slušný k ostatním, a kde se k této otázce, kterou mám v mobilu, dostanu až po minutách dvou. Ať žije Český lev! Ať vítězí slušnost, i když je nutkání něco říct tolik silné. Vždy musím přece vědět, kde je vhodné to říct. Slušnost především. Když absentuje, dostanete leckdy pohlavek. Naštěstí maximálně výchovný.Likes : 9265
9.3K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : 730 dnů. 7 minut před desátou večer 16.února jsi přišel. Od první chvíle jsi mačkal můj prst. Do teď. Od první chvíle jsi očima, hlasem, rukama, sebou hledal maminku. Do teď. Na Prahu padaly vločky a Vinohradskou nemocnici obejmulo ticho. Bylo skoro ráno a já byl táta. A @gabriela.bouckova maminka. Teoreticky jsme věděli všechno. Byli jsme připraveni být těmi nejlepšími rodiči. Zvládnout vše. A jsme i dál. Teoreticky. Proměnil jsi všechno. Od nejlepšího pokoje v našem bytě, přes švagrovou @ela_bendova , obývák v hernu, pozici spolujezdce u @martisevera , hodnotu času, priority, naše ambice, i stav dvou párů, které si před své hrdé označení musely dát pra. A Aťa ještě jedno pra. Není to jednoduché. Jsou dny, kdy je Tvá urputnost vysilující a nekonečná. Jsou chvíle, kdy nevíme kudy kam. Jsou minuty, jejichž obsah pochopí jen trojúhelník naší rodiny. Jsou noci, kdy padáme únavou s vědomím, že ráno určuješ Ty. Ale každá minuta stojí za to a bytostně toužím si jí pamatovat po zbytek života. Protože se nikdy nevrátí. Jsi láskou, důvodem strachu, předmětem opatrování i nekonečným zdrojem radosti. Jsi náš. Neoddělitelně. Napořád. Jsou Ti dva. Sníh není. Usmíváme se bez roušek, hledáme kousky radosti, a s maminkou jsme Ti včera večer postavili dárek. Společně. S láskou. Buď zdráv, vesel a s námi. Jsme vděční, žes přišel, protože v takovouhle jízdu jsme přestávali věřit. Všechno nejlepší, Alberte, můj synu! Naše štěstí!Likes : 9265
8.8K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Druhá sezona je za námi a vy ji můžete sledovat až do 29.června. Vždy ve čtvrtek, hned po ZOO. Inkognito je vlastně můj splněný sen. Sen o tom, že hrdiny talk show nemusí být jen hvězdy, celebrity, osoby čelící veřejné pozornosti, ale vlastně každý. Každý, kdo dělá svoji práci srdcem, s nadšením a zápalem. Kdo má radost, vášeň a nadhled. A bavit se s lešenářem, dendrologem, kameníkem nebo i výrobkyní marmelád může být poutavější než rozhovor se mnou nebo někým podobným. To kouzlo ale tvoří hlavně tým. Tahle neskutečná skupina. Každý z nich má spoustu aktivit, každý spoustu plánů a přesto si udělají čas. Ne aby zajistili rodinu nebo se blýskli na obrazovce, ale protože je to baví, protože mají možnost zkusit pobavit vás, protože se prostě máme rádi. Výsledek – s Máme rádi Česko kontinuálně nejsledovanější neseriálový pořad Primy a se ZOO král čtvrtečních večerů. Díky vám na fotce a díky vám, co se díváte! 🙂Likes : 8818
8.7K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : She was special. We only talked in English. She had her dreams. But never stopped to be humble. Global citizen. With all the knowledge. We discussed all the elections. British, US, Slovak, Czech. We spoke about stuff. She was above us. That’s the reason we brought her on a radio. She was there in 2005. And then later. We talked. All the time. My nasty mate from the South. With dreams. I loved her. In a way we both wanted. She loved her family. She did. She does. She was one of the first to love my Gabi. Without conditions. Her presence is irreplacable. You’re gone Viki. Gone. But loved forever. You told me that our chat will never end. It won’t. Kisses from our family. You’re still in the lead 3:2. And you will be. I can’t accept losing you.Likes : 8675
8.1K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Včera mě přivítal v Areně slovy – tak hele, dneska máme společnou premiéru, tak jsem zvědavej. V tý větě bylo všechno. Byť se potkáváme přes dvacet let, prožili společně spoustu věcí, tohle bylo poprvé. Nedarovali jsme si nic v kvízech, nikdy nedošli ke konsenzu, kdo je lepší – jestli Sparta nebo Slavia, zavírali jsme spolu bary, předávali si nesčetněkrát vysílání, vystupovali v přímém přenosu v jednom jablku a zpívali…no zpívali, slavili vítěze Hlasu i Superstar, učili se rozpalovat gril, prožili navzájem své svatby, vyrazili s kočárky, tak trochu zestárli, ale s grácií. A celý ty roky se pousmívali nad nepřetržitým srovnánáním nás dvou. Každej jsme jinej. Spojuje nás ale pracovitost, umanutost, tah na branku. A proto se máme tak rádi. Včera jsme měli premiéru. Leoš si mě najal jako moderátora. Zadal mi práci. Dodal důvěru, precizní základ a včera byl normálně můj šéf. Na ten večer. A já byl regulérně šťastnej. Cizelovali jsme věty, řešili detail, zase si povídali o práci, kterou milujeme se zaujetím, láskou, a po těch letech i se znalostmi, které jinde nenajdu. Nekonečná diskuse, kterou naše polovičky odmítají poslouchat a nutí nás být zticha. Bylo mi zase na chvíli o deset let míň a měl jeden cíl. Udělat společně nejlepší show. A zase měl pravdu on a chvíli já a výsledek – zaplněná hala nadšená z holdu jedinečné Haně. Nejsem naivní, ta má práce je zlomek celku a ten potlesk patří všem těm, co byli i nebyli vidět a já byl pouze jedním kolečkem. Ale musím se o to podělit. Leoš je nejen inspirativní kolega a kamarád, ale teď už taky skvělej šéf. Teda byl, nic dalšího mi zatím nenabídnul. Tak díky. A díky i vám, co jste dorazili. Byla to síla! foto @monika_absolonovaLikes : 8114
7.8K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Sleduju to s údivem od samotnýho kladenskýho startu. Když se mi s tím svěřil na začátku podzimu a já viděl ty jeho oči, říkal jsem si – další Leošův vabank. Nápad, který není extrémně překvapující, protože vystupuje pravidelně. Nápad, který je ovšem rizikem. V komorním prostředí zmizí případné mimikry světel a efektů a jsi tam sám. Od Kladna přes Zlín až do Prahy. Šel do toho. Zase se pro něco rozhodl, zapnul buldočí sílu, vervu, drajv. A vyrazil. Říkal jsem si, a co tam bude dělat? A hned si odpověděl – nic. Bude tam. Užívat si blízkost nabíječky, kterou potřebujeme všichni, co se takhle živíme. Blízkost vás. Lidí. Holek. Kluků. Mužů. Žen. A bude dělat to, co celej život. Bavit. A nejlíp, jak umí. Nebyl to žádný vabank, ale přesně mířená střela a moje myšlenka s vabankem je spíš vizitkou mých přehnaných obav a přizdi***. . A přitom platí jedno – máš-li nápad, u kterýho je jediným limitem vlastní pochybnost – okamžitě to zkus, protože maximálně budeš chybovat. A to bývá ve výsledku posilující. Má před sebou poslední dny. Turné teda. Vyšel vstříc i nám fulltime rodičům a v neděli a ve středu jede i odpoledne. V Praze a v Plzni. Vyražte, protože není jistý, jestli to bude opakovat a nenapadne ho něco jinýho. Ještě bláznivějšího. Já to zkusím taky. Jo, jediný co mě irituje jsou čísla těch tréninků. :-)Ale já se zabejčim. Jednou. 🙂 držím palce kamaráde @leosmares a jediný, co mě uklidňuje, že jsi v sobotu zas o rok starší! 🙂Likes : 7769
7.5K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Bez Něj. Pátrám v těch uplynulých devětadvaceti měsících a nenacházím ten stav, který zažíváme teď. Je po půl desáté a my se po snídani vrátili do postele. Zdánlivě nemusíme následujících pár hodin nic. Ráno mě neprobudil ani Chase, ani Marshall, ani Blesk, ani Burák, ale ranní Slunce, které dotýká se Imperiálu. A moje žena, která měla zavřené oči. Jsme spolu. Ve dvou. Tak jako jsme byli tolikrát za posledních deset let. Takže vlastně nic nového. Ale přesto tak strašně ojedinělého v kontextu posledních dvou let našeho rodinného života. A i když chápeme rodiče, co tuhle chvíli vyhlíží a velebí, normálně nám chybí. Jasně, není asi optimální každé ráno v 6 zachraňovat s Tlapkovou patrolou toho, kdo uvízl, ale když to není, tak vám to schází. Máme před sebou ještě 30 hodin bez Alberta, těším se jako každý rok ve Varech do svého světa bez kouře v IQOS lounge, kde startujeme dnes v 17 hodin s talkshow s Darou a Ondrou – tedy rodinou, vypadá to i na koncert PSH, Beata má přehlídku, musíme zas a znovu obejmout Jiřinku, @jordanhaj začíná sparťanská sezona a musí dostat brief, navíc dnes přijede Leoš. A dnes i zítra na chvíli a snad intenzivně se skvělou Andreou, která je tolik inspirativní ženou, manažerkou, osobností. Ale já už se na ty Tlapky těším. A na to jeho Tatínko, kde je ten maminka!? Protože tomu se jen stěží něco vyrovná. A navíc člověk jen sotva mrkne a takovouhle fotku nám bude posílat on. Snad na ní ještě uvidím. Ať žijou Vary!Likes : 7511
7.4K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Jasně. Neobjevuji Ameriku, zažívám to, co miliony rodičů po celém světě, ale pro mne s nebývalou aktuální intenzitou. Od 22/12 jsme se vlastně nerozdělili. Až na večer v @kingsresortofficial , ze kterého jsem přesně o půlnoci v motýlku a se smokingovým pásem za kulisy ohňostrojů ve dvou krajích uháněl jako James Bond domů. Jsme spolu. S @gabriela.bouckova Vidím ty každodenní změny, pokroky, postupy, pokusy (a omyly), radosti, vzteky, umíněnosti, počítání do deseti s věčně vypadávající sedmičkou, silnější kopání a tempa díky kterým plave aspoň chvíli bez naší pomoci, písničku o bramborách, co byly málo maštěný… A vím, že jsme to my, co určujeme vše. Způsoby, návyky, slovník, chování, slušnost, vstřícnost, disciplínu, sebevědomí, pokoru, vervu, sebekázeň, názory, úctu. Aspoň teď. Aspoň na chvíli. Začetl jsem se u @stibrovicnikolka do diskuse a do těchto otázek. Na internetu naleznete stovky a tisíce zaručených způsobů, jak z dítěte udělat minimálně aspirujícího supermana. Vždy se v nich ztratím. Přečetli jsme pár knížek, ale já zapomínám. Jediné, co zůstává, je to co nám dali rodiče. S maximálním vlastním sebevědomím se snažíme předávat to, co oni dali nám. S jistou přirozenou cenzurou, ale minimální. A tak je to správně. A asi je to jediná cesta. Vědomá. Přirozená. Ale jsou večery, kdy náhodou zrovna neokouzlen krásou své ženy, pochybuji o všem a podléhám strachu z chyby. Chyby v tom nejdůležitějším úkolu. Chyby v utváření jeho osobnosti. Pro perfekcionistu šílený pocit. Ale taky přirozené smíření s tím, jak lidské je pochybovat, a jak si fakt nemůžeme být ničím jisti. Prožíváte-li to samé, myslím na vás. Je to drsnej úkol. O jehož výsledku se dozvíme za roky, jestli vůbec. A nezbývá než děkovat rodičům za to, že alespoň základní směr nastavili. A že máme na co navazovat. #deti #laska #rodina #mise #radost #spolu #furt #bramborypeceny #travickazelenaLikes : 7412
6.7K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : Ten den se na Mauricius začal řítit cyklon. Jako dnes. V Česku jsme měli dva týdny premiéra Sobotku a odhadovali, jak silný bude. Jen málokdo věřil v to, čeho bude schopná o pár dní později @eva_samkova a jen doufali, že kouzlo @sablikova_martina neskonci. V rádiu znělo Happy pd Pharrela jako novinka, a Cesta od @krystof_instagram jako stabilní gigahit a nejhranější česká píseň. Já nevěděl nic. Rezignoval do jisté míry na svoje plány a cíle a ve výhledu viděl jen práci jako poslání. Budu v práci dobrej, říkal jsem si. To mi bude stačit. Zbytek je nepodstatnej a hlavně ho neumím. A najednou jsem potkal Tebe. Na začátku Tě zahrnul kadidlem na indický svatbě, kdes seděla šest hodin a pak na pár týdnů zmizel, protože Tys finalistka a já moderátor. Pak se ozval. Pak se zas snažil utéct, protože jsem Ti nechtěl kazit život. A pak!? Osm let intenzivního pouta, osm let závislosti, osm let cest, osm let point, osm let upevňování toho, co máme. Protože víc toho nemáme. A teď jsme tady. Cyklon, Mauricius, pokoj s výhledem na oceán. A nejsme ani výprava České Miss, ani dvojice v tropech, ale jsme Tři. A i když mi to přijde jako včera, čas letí, a já jsem šťastnej, že těch osm let je zcela nezapomenutelnejch. A děkuju za přijetí všech nešvarů a chyb, co mám. 2/2/2014 vypadalo jako obyčejný den, ale 2/2/2022 je důkazem, že to byl den výjimečný. Krásné výročí! @gabriela.bouckova #8 #2222 #mauritius #anniversary #cyclone #class4 #class2014 #classic #journey #hezky #MY3Likes : 6653
6.6K Likes – Libor Bouček Instagram
Caption : A jsme na konci. Rok 2021 bude minulostí a přivítáme magický MMXXII. Fakta!? Moje žena nám porodila syna. Středobod 10 měsíců a nevyčerpatelný zdroj radosti a štěstí. A také strůjce změn a pořádků naší rodiny. Není to pro člověka zcela samozřejmý a hladký to přijmout, ale jinak to nejde. Možná jsem promeškal pár pracovních příležitostí, pomyslně důležitých mejdanů a skutečně podstatných přátelských setkání, a nezbývá než omluvit se těm, kterým to způsobilo chmury, ale pokusil jsem se nepromeškat maximum z deseti měsíců jeho života. A jinak? Zhruba 250 hodin televizní práce, která se odehrála na obrazovkách a zmizela v čase. Shodou okolností posledních 110 minut symbolicky uzavře celý rok, a navíc s Jiřinkou. Popsané listy papíru bůhví k čemu, ambice a cíle v neustálé rvačce s přirozenou leností. (Ten poslední měsíc vítězila lehce poslední jmenovaná.) Zažili jsme jednu svatbu našich blízkých, kulaté narozeniny s tou nejlepší oslavou, kolem nás některé vztahy vzplanuly, aby zhasly, další nekompromisně uvadly, ale mnohé žijí a upevňují se. A na to je teda radost pohled! Hodně zdraví přestalo být hovorovou frází, aspoň to. To, že nás čeká omezení hojnosti, je víc než zřejmé. Jak to zvládneme, je otazník. Ale nic s tím neuděláme. Co bych přál lidem kolem? Ať nás v zásadních věcech vede zdravý rozum a ne trendy. Ať dokážeme přijmout, že na některé věci je zcela zbytečné hledat jiný a následně vlastní názor. Některé věci jsou prosté. A možná ještě něco. Stále víc a víc mám pocit, že hlasití často zcela umlčí ty moudré, obzvlášť ve chvíli sebemenšího strachu. Tak snad se to otočí. Bude to třeba. Krásný Nový rok. Sílu, radost, štěstí a hlavně lásku, s ní je všechno o dost snazší. A děkuju všem, co mi věnují svoji přízeň, je to strašně hezký. P.F.MMXXII #AtZijem #NaZdravi #NaLasku #NaZivotLikes : 6619